Tutanchamon
Po pěti letech namáhavých a zpočátku marných vykopávek v Údolí králů se tomuto archeologovi podařil dodnes jedinečný nález. Krátce předtím, než měl být celý projekt ukončen, objevil téměř neporušenou hrobku faraona se všemi jeho poklady. Právě dnes by se dožil 139 let.
Kdo byl Howard Carter?
Narodil se 9. května 1874 v londýnské čtvrti Kensingtonu. Malířský talent zdědil po svém otci. V dětství se Carter seznámil s rodinou Amherstů, která vlastnila rozsáhlou sbírku egyptského umění. Lord Amherst podporovatel britskou Společnost pro výzkum Egypta. Když Společnost hledala talentovaného kreslíře, lord Amherst jí doporučil mladého Howarda Cartera.
V září 1891 se tak Carter ve věku 17 let poprvé vydal do Egypta. Zkušenosti se kupily. Stal se hlavním inspektorem egyptské správy památek: Antiquities Service, která zodpovídala za přidělování povolenek k vykopávkám. V roce 1902 Carter přijal pověření američana Davise řídit práce na vykopávkách v Údolí králů.
První objevená hrobka
V roce 1903 objevil vyloupenou, ale dobře zachovalou hrobku faraona Thutmose IV, který byl pravděpodobně Tutanchamonovým pradědečkem. Ve vedlejší pohřební komoře byla nalezena mumie královny Hatšepsut.
|
Na podzim roku 1904 přeložila Antiquities Service Cartera do Káhiry jako hlavního inspektora Dolního Egypta. V říjnu 1905 na svůj post rezignoval, živil se jako kreslíř archeologických publikací a také jako turistický průvodce. Nadále pracoval pro Theodora Davise.
Důkaz existence Tutanchamonovy hrobky
V té době se v Egyptě léčil z následků dopravní nehody britský lord Carnarvon. Měl k dispozici značné jmění, které vyženil svatbou s dcerou barona Alfreda de Rothschilda. Neváhal proto investovat do vykopávek, o které se během svého pobytu v Egyptě začal zajímat. Na podzim roku 1907 získal povolení k vykopávkám v Thébách. Tým Theodora Davise zatím v Údolí králů objevil fajánsový pohár s Tutanchamonovým jménem – první důkaz toho, že faraonova hrobka musí být někde v údolí. Davis nakonec objevil jámu, ve které se nacházely pozůstatky balzamovacích materiálů a Tutanchamonova pohřebního obřadu, včetně fragmentů plíškového zlata s faraonovými kartušemi.
V roce 1914 převzal Carnarvon Davisovo povolení k vykopávkám. Přípravy musely být přerušeny kvůli propuknutí první světové války, takže nakonec začalo systematické pátrání po Tutanchamonově hrobce v Údolí králů teprve až na podzim roku 1917. Carter označil na mapě místa, kde byly dosud nalezeny předměty spojené s Tutanchamonem a výsledný trojúhelník rozdělil na čtverce. Tak začal postupně dokumentovat a mapovat celou oblast.
Uběhlo pět let bez sebemenšího úspěchu. Lord Carnarvon se už chystal celý podnik zrušit, ale Carterovi se jej podařilo přesvědčit, ať povolí ještě jednu, poslední sezónu vykopávek. Skoro celá oblast už byla zevrubně prozkoumána, zbývala pouze část poblíž pozůstatků chatrčí stavitelů u vchodu do hrobky Ramesse VI.
Vidím nádherné věci
|
|
Dne 4. listopadu 1922,objevil Howard Carter pod troskami jakési schody. Poslal lordu Carnarvonovi spěšný telegram, aby se okamžitě dostavil z Anglie. Dne 26. listopadu 1922 otevřel Carter v přítomnosti Carnarvona, jeho dcery lady Evelyn Herbertové a svého kolegy Arthura Callendera vstup do předpokoje hrobky. Carnarvon se Cartera zeptal, jestli před sebou něco vidí. Carter odpověděl slavnou větou: „Ano, úžasné věci."
Brzy jim bylo jasné, že skutečně objevili hrobku faraona Tutanchamona. První novinová zpráva ohlašující senzační objev vyšla 30. listopadu v britských The Times. Objev okamžitě obletěl celý svět. Howard Carter sestavil tým špičkových odborníků. Metropolitní museum umění v New Yorku poslalo své nejlepší lidi.
Prokletí mumie
Jakmile byla vyprázněná přední komora, lord Carnarvon a Carter otevřeli dne 17. února 1923 za přítomnosti zástupců Antiquities Service vstup do pohřební komory. Krátce nato štípl Carnarvona komár a on si štípanec omylem pořezal při holení. Zemřel 5. dubna 1923 na zápal plic vyvolaný otravou krve. Jeho smrt rozpoutala veřejnou debatu o „prokletí mumie", jako trestu za znesvěcení hrobky a rušení faraonova odpočinku. Antiquities Service převedla povolení k vykopávkám na lady Carnarvon. V pohřební komoře se nacházely čtyři schránky vložené jedna do druhé. Nejvnitřnější obsahovala kamenný sarkofág se třemi do sebe vnořenými rakvemi.